The Fishing & Hunting Channel – Ovládaný inštinktom

Rybolov pod lupou – Bouřkoví kapři z Lökösháza

Štěrkovna v Lökösháza vznikla na konci šedesátých let, její dnešní lovná plocha je téměř 20 hektarů s velice proměnlivým dnem. Lovit můžeme počínaje dvoumetrovými mělčinami, až po 22 – 23 metrů hluboké prohlubně prakticky ve všech hloubkách. Křišťálově čistá voda, strmé zlomy, náhle vystupující hrboly a početné podvodní překážky, toto vše rybám poskytuje vynikající životní podmínky. Zajímavostí je, že již v sedmdesátých letech tady těžaři ulovili víc kaprů sazanů kolem deseti kilogramů.

Do Lökösháza jsme se vydali prakticky s těmito informacemi, dá se říct, že do „neznáma“. Po našem příchodu se s námi samozřejmě správce Attila podělil o několik velice užitečných údajů. Vodu má v správě od roku 2010, ale již v předchozích letech se zde zrodili pěkné rekordy. U kapra to je 21,6 kg, u štiky 13 kg a u candáta nad 10 kg, toto jsou oficiálně zdokumentované úlovky. V uplynulých třech letech bylo uloveno několik kaprů nad 15 kilogramů, mezi nimi byl i kousek s váhou 17,6 kg, ale pravda je, že pro každého je tajemstvím, jaké ryby tato voda schovává pod hladinou, kde se nachází „strop“ v kaprovi, amurovi, ale i u dravých ryb. To je každopádně jisté, že amurů černých je tu několik exemplářů nad 25 kilogramů, které do vodného světa vypustil sám správce. Tehdy jsme již vedle kaprů tajně doufali, že se nám podaří překřížit naše zbraně s takovýmto torpédem.

alap1

Vraťme se k prvním minutám, kdy nás čekalo opravdu pěkné přivítání. Vodu rozvlnila silná vichřice, která nám do očí nafoukala dost písku. Navzdory tomu proběhlo postavení našeho tábora bez komplikací, i když nastalo několik takových chvil, kdy se ze stavění bivaku stal téměř paragliding. Na každý pád jsme se vším byli brzy hotovi a za chvíli jsme již byli i na vodě, lépe řečeno já. Zatím, co jsem já hledal lovná místa, Joži již své montáže nahodil, tajně doufajíc v rychlý začátek. Při hledání lovných míst bylo nepostradatelné použití sonaru, našel jsem totiž několik takových hrbolů, které měli sotva 3-5 metrů čtverečních. Na jedno takovéto místo jsem položil Nash Leader a v něm 121 gramů těžké olovo s 20 cm dlouhým návazcem s háčkem velikosti 6 a samozřejmě s mou oblíbenou nástrahou, tentokrát v podobě 22mm vařeného boiliesu. Popravdě řečeno, vše se děje na základě pocitů, hlavně co se týká použité nástrahy. Myslím tím to, že Joži použil Black One, pro které se rozhodl z toho důvodu, že tu žije velké množství mušlí a raků.

Black, na silném rybím základě, se za poslední roky na takovýchto vodách dobře osvědčilo, já jsem se navzdory tomu přiklonil k Redu. Když se nad tím takto s odstupem času zamyslím, bylo to možná proto, že jsem předtím s tímto boiliesem ulovil pěkné ryby i na vodách, kde se magické kuličky používají v menší míře. Velké množství Robin Redu, které mu dává červenou barvu, disponuje velmi velkou vábivou sílou na panenských vodách, čili tam, kde ryby ještě boiliesy nekonzumují ve velkých množstvích. Toto jsem si mimochodem již zaznamenal na vícero mých výpravách, takže, když se někdo dostane na takovou vodu, ať to každopádně zkouší!

alap3

Druhou montáž jsem umístil taktéž na vyvýšeninu, ale v tomto případě to byl hrbol, který vystupoval z hloubky 14-15 metrů do hloubky 8-8,5 metrů. Dno obou míst bylo tvrdé, jako kámen, citelně byli tyto části pokryté mušlemi. Toto bylo každopádně dobrým znamením, protože, když vedle prvořadé potravy kaprů položíme naši nástrahu, ta většinou dlouho nezůstane bez povšimnutí. Ani zde jsem montáž moc nepřekombinoval a nástraha zůstala taktéž stejná, s přidáním PVA punčošky se 4-5 kuličkami rozpustného bojlísu Red. Plán byl ten, že kdyby fungoval lépe Black na montážích Jožiho, udělám i já změnu, ale naštěstí k tomu nedošlo, ve večerních hodinách jsme totiž v průběhu pěti minut zdolávali oba! Myslím si, že jaksi takto jsme si představovali zahájení sezony.

Joži zahájil bezchybným lyscem, zatím co já, pěkným šupináčem. Již tady jsme zpozorovali, že ryby a jejich ústa nenesli známky předchozího ulovení! Co nás tu ještě může potkat? Jaké ryby žijí v této vodě, když již naše první dvě ryby jsou na břehu poprvé? Na každý pád jsme byli rádi, že přišli na obě The One nástrahy. V těchto situacích se pokaždé utvrdíme v tom, že máme v rukách takový pár nástrah, který téměř na každé vodě dává ryby. Ne na každé vodě je úspěšné to samé, ale když se na neznámé vodě osvědčí nástraha, na vývoji které ses osobně podílel, dává Ti to obrovské plus! Montáže jsme rychle umístili na svá místa, má do čtyřmetrové a Jožiho do 8-9 metrové hloubky. K háčkům bez rozdílu přišla PVA punčoška s boiliesem Red One a Black One, na jedné straně kvůli vábivému efektu, na druhé straně proto, abychom zabránili zamotání našich montáží. Když totiž spustíme naše montáže s PVA, zamotání montáže je prakticky vyloučené, ba když po dopadu montáže na dno, celou montáž potáhneme o 10-20 cm, určitě bude ležet tak, jako je to napsáno ve velké knize.

tajkep3

tajkep1

hal1

hal2

Noční ticho přerušilo několik menších bojovníků štěrkovny, ale nehledíc na první dvě ryby, větší na sebe ještě nechali čekat. Mezitím, co jsem jedním okem sledoval signalizátor, Joži již připravoval ranní kávičku… patří to k tomu, že Joži většinou zalehne dřív, zatím co já spíš v noci držím frontu, no teď se to vyvinulo jaksi jinak a signalizátor ani nestihl pípnout a já jsem již stál u prutu. Červený swinger ve tvaru válce se v okamžiku přilepil k Delkimu a nastal zázrak. Nastoupil jsem do člunu, cítil jsem totiž, že tam bude něco většího, co bylo samozřejmě vhodné i z důvodu výskytu vzpomínaných hrbolů a prohlubní, že rybu nebudu přes ně vláčet až ke břehu. Upřímně se přiznám, že mám rád zdolávání ze člunu na vodě a to, že ryba Ti bojuje přímo před očima v křišťálově čisté vodě, je již pouze třešničkou na dortu. Po téměř dvacetiminutovém zdolávání se mi v síti třpytil nádherný šupináč a po zvážení a fotografovaní, jsem konečně vypil „ledovou“ kávu. Možná to chtěl osud, ale v průběhu desetiminutového odpočinku se mi rozezněl také druhý signalizátor a výsledkem téměř čtvrthodinové hry bol pěkný lysec. Dvě nádherné ryby za necelou čtvrthodinu, ani nemusím říkat, jak jsem byl šťastný, že i na takto těžké vodě jsme měli zvednutou hladinu adrenalinu!

hal4

hal5

V ranních hodinách jsme bojovali opět s velkým větrem a bohužel ani kapři nebyli aktivní. Mimochodem jsme již i předchozího dne zaznamenali, že jakmile se vítr utišil, ryby se objevili, jako mávnutím kouzelné hůlky. Museli jsme na to i tentokrát čekat až do stmívání, ale noc začala opět dobře. V nočních hodinách se u nás střídali nádherní lysci a šupináči s nízkou formou těla. Byl to jednoduše nepopsatelný pocit. Když jsme ryby poprvé uviděli před podebráním a obrovské bojovníky dostali do sítí. Jednoduše do sebe vše zapadalo. Kaprům v Lökösháza jsme na správném místě a v správný čas nabídli nejlepší nástrahy. Každý háček seděl dokonale a téměř žádný kapr se ještě s háčkem nesetkal! Potřebujeme ještě víc při našem prvním letošním natáčení? My si myslíme, že ne, ale do odpoledního odjezdu bychom byli ještě rádi ulovili několik kaprů…

tajkep2

hal8

hal9

hal10

Stalo se a mohli jsme se ještě vyfotit se dvěma místními obyvateli kypícími sílou, ba došlo i na změnu ročního období. Po větrném štiplavém počasí posledních dní, totiž přišlo nádherné slunečné počasí. Po nočních 4-5 stupních se teplota vyšplhala až k hranici 25 stupňů. Tato změna byla trochu silná, ale bylo každopádně příjemné zahřát se po večerních hodinách.

hal6

Do podběráku jsme za 72 hodin dostali téměř dvacet kaprů, ale co se týká nástrah a míst nedokázali jsme vyvodit opravdu velké závěry. Faktem je, že jsem na Red One měl víc záběrů a přišla na něj i největší ryba s váhou 12 kilogramů. Myslím si, že to byl na neznámé vodě dobrý začátek. A ani to není nepodstatné, že voda ještě neměla ideální teplotu a vítr, který se často měnil na pořádnou vichřici, měl taktéž negativní účinek na kapy. Navzdory tomu máme za sebou velice produktivní hodiny, a co bychom mohli říct na závěr? Možná pouze tolik, že přejeme každému podobně úspěšné zahájení sezony! Ať se ohýbají!

Text: Attila Csákány

Foto: József Ács,Csaba Bors, Attila Csákány

Preklad: Róbert Doboš