The Fishing & Hunting Channel – Ovládaný inštinktom

Sumci v dešti

Nejvíc se těším z toho, že jsme se osmého ročníku závodu v lovu sumců MADCAT VIII účastnili s velkým štábem, za nepříznivého počasí v Tiszanána jsem totiž nezmoknul pouze já a sedím teď kýchajíc u počítače… Stejně si myslím, že to stálo za to. Stálo to za to být u toho a čekat na slizké ryby, stálo to za to, protože jsem již dlouho nejedl tak lahodně připravený hovězí, pohostinnost byla prvotřídní a v neposlední řadě jsem měl možnost potkat tak vytrvalé rybáře, jaké nikdy předtím.

1

Sobotní start kvůli chybě organizátora Miklóse Nikodéma byl posunut o hodinu. Nebe nám nepřálo a čluny tak vyjeli na vlhkou, větrnou a zataženou Tiszu na palubě s dvojicí závodníků. Já jsem s jedním z kameramanů nastoupil do suprového plavidla Miklóse, druhý se nalodil do druhého plavidla rozhodčích a jezdili jsme nahoru a dolů, až do doby, než se opět rozpršelo. Tehdy jsme se zastavili u jednoho z člunů. Ani nevím proč, ale jako bych cítil, že se tam něco stane… a stalo se, protože se dvěma sumcům povedlo utéct bezprostředně po záseku. Závodníci neustále vábili nad dírou v desetimetrové hloubce, kam posílali signály. Víc sumců se jim nepovedlo vyprovokovat a my jsme spluli dál a trpěli ve studeném dešti. Zanedlouho dorazil princ vítr, takže pršelo téměř vodorovně, ale na řece mimo to panovala celková nečinnost.

My jsme se neroztahovali, spíš jsme se hrbili, jak to jen šlo, aby nás mokrý postřik zasahoval na co nejmenší ploše. K obědu jsme úplně promokli, já naštěstí neobsluhuji kamery, odpovídám pouze za mikrofon, takže jsem si mohl vychutnat zázračnou sílu hostitelské kořalky. Vynikající byla také fazolová polévka a kolenem, která do našich žil opět nalila život a sílu a my jsme opět vyjeli na řeku. Zbylo místo také na mého syna na člunu Miklósa, ještě k tomu vedle řízení, než se opět rozfoukalo a začalo pršet (závody mezitím až do konce probíhali bez sebemenší události). Kolegové za kamerami ale nezaháleli, okolí řeky totiž poskytne dostatek materiálu na sestříhání několika témat.

2

3

Slovem, na konci prvního dne všech 18 týmu bylo na prvním místě. Vedle domácí pečené klobásky k večeři mezitím vyšlo najevo, že se několik vousáčů přece jen ulovilo, ale vzhledem k tomu, že nedosáhli měřenou délku, nevolali nás, což takhle dodatečně velice lituji. Myslím si, že pro diváka by na obrazovce byl potěšující a na srdci hřející i pohled na menšího sumce. Týmy a jejich doprovod se i navzdory nepříznivému počasí a chabým výsledkům cítili dobře, u těchto závodů totiž úlovky neznamenají vše. Byli rádi za nová setkání, znovu shledání se, za jednotlivé příběhy a za to, že jsou spolu.

Druhý den se ještě zhoršil a my jsme vytáhli „B“ scénář. Mezitím, co Miklós zkoušel uvláčet candáta, poskytnul nám zajímavý rozhovor, při kterém jsme se mohli seznámit s ním samotným a historií sumcových závodů. Nemohli jsme ho dotočit do konce, protože díky vytrvalosti závodníků, museli jsme jezdit mezi dvěma navzájem nejvzdálenějšími čluny, abychom změřili ulovené sumce a opatrně je pustili zpátky. Sumci se pochlapili a na druhém konci závodní trati se rozhodli, že zaberou na pijavice nastražené u dvou sousedních týmů, takže se nám povedlo nakonec natočit i zdolávání vousáčů.

4

5

Konec dobrý, všechno dobré! Nelitovali jsme toho, že jsme z našeho oblečení ždímali vodu, jen kdyby to jedna kamera nevzdala. Předání cen a chvíle radosti jsme ale stejně dokázali natočit i pomocí jedné kamery. Po pravdě, nemám rád sponzorské rozhovory, ale tentokrát to bylo jiné.

6

7

Starosta Tiszanána Dr. József Tóth má opravdu na srdci problémy a touhy rybářů a dověděli jsme se, že jestli to závisí na něm, obecní úřad bude v okolí i do budoucna napomáhat a podporovat rybářskou turistiku.

Takže, příští rok na stejném místě v Tiszanána!

Text: Balázs Pupa Erdélyi
Foto: z filmu (kameramani – Zoom a Roli)