Tentokrát jsme své štěstí pokoušeli na starém Dunaji, kde jsme parmy hledali pomocí feedrových krmítek.
Na úseku Dunakeszi jsme nalezli pěkné místo se štěrkovým dnem a mysleli jsme si, že zde něco určitě chytíme.  Stav vody se zdál být v pořádku, báli jsme se ale předpovídaného zvednutí hladiny. Mraky připlouvaly a odplouvaly, sem tam se mezi nimi ukázalo i sluníčko a okolní stromy hrály pěknými barvami.

Vzal jsem si s sebou dva druhy krmítkové směsi, jednu světlou a jednu tmavší. Smíchal jsem je dohromady a přidal jsem do ní trochu sýrového aromatu a kostní červi. Naplnil jsem 140 gramové krmítko, udělal několik koulí a průběžně jsem jimi krmil na místo, které jsem považoval za dobré. Mimochodem, na háček jsem taktéž napíchl červi, které jsem při každém nahození měnil za čerstvé. Přehazoval jsem každých 10 – 15 minut, hledal jsem správnou vzdálenost, ve které narazím na parmy a mám samozřejmě rád, když kolem nástrahy leží trochu krmení.

Pupa se o lov moc nezajímal, bralo to spíš mne. On se pouze procházel. Hledal Gammarusy a listoval v nějaké knížce. Určitě to nebyla žádná kuchařka. Voda již pomalu začala stoupat, lodní provoz taktéž houstnul a po proplutí jedné z osamocených lodí přišel záběr. Po záseku jsem cítil, že se ryba zasekla a po několika minutách zdolávání se mi podařilo podebrat krásnou parmu.  Mezi vlnami od proplouvající lodi se asi pohupoval můj dlouhý návazec, a tak asi na něj narazila kolem hledající téměř dvoukilová dunajská ryba.

Odpoledne se již na hladině objevil i proudem unášený nepořádek a získával jsem pocit, že to nebude dobré. Ani Pupa nebyl v dohledu, za chvíli ale vyšlo najevo, že se mi chce zavděčit malým překvapením. Přímo na břehu udělal housku s Norimberskou klobásou, kterou ochutil kremžskou hořčicí a křehkým špenátem.
Mám rád takovéto pokrmy, tentokrát navíc přišla mimořádně vhod a ještě i houska byla ugrilovaná na roštu.

Voda již poté stoupala čím dál víc, vidličky jsem musel o krok posouvat každých 20 minut a nepořádek unášený vodou znamenal taktéž problém. Ještě jsem se pokoušel lovit, musel jsem ale uznat, že zde na tomto místě dnes náš lov skončí.

Při pozdější příležitosti jsme se na starý Dunaj vrátili, abychom do svých rukou mohli vzít také tajemnou rybu studených zimních nocí, mníka.
Toto dobrodružství teď ať zůstane tajemstvím, když ale někoho zajímá, ať se podívá na film s názvem Ryba rybář a šéfkuchař vysílaný na kanálu Fishing and Hunting.

Text: József Ács
Foto: Csaba Bors
Překlad: Róbert Doboš