FEEDERMANIE – LOV MNÍKŮ NA ZIMNÍM DUNAJI

Po nástupu zimy teploty našich vod rapidně klesnou. Naše nedravé ryby se shlukují do větších hejn a uloží se k „zimnímu spánku“. Jejich životní rytmus se zpomalí a také potravu přijímají sporadicky. V našich vodách ale žije jeden druh ryby, která se právě v tomto období cítí nejlépe. Jakmile teplota vody klesne pod 10 stupňů celsia, stává se aktivní. Shlukuje se do hejn a každou noc prošmejdí stejnou trasu hledajíc potravu do té doby, než nastane čas rozmnožování. Tato ryba je sladkovodní příbuznou Tresky a její jméno je mník jednovousý. Já tohoto malého dravce lovím s velikou oblibou. Ulovení této ryby, záběr které v tmavé studené noci přichází razantním poškubáváním za prut, je pro mě neuvěřitelným zážitkem.

Netrpělivě jsem již očekával zimní období, protože jsme se se Zolim Mézerem domluvili, že jakmile přijdou první noční mrazy, dáme se do pronásledování mníků. Zoli již léta úspěšně loví na jihu maďarského úseku Dunaje cejny, kapry a mníky. Náš čas přišel v prosinci, kdy jsme navštívili širší úsek Dunaje s poměrně pomalým proudem. Zoli zaujal místo po proudu pode mnou a mne posadil na místo, kde se mu naposledy povedlo ulovit několik pěkných mníků. Vhledem k mým zkušenostem z lovu na tekoucí vodě a z lovu mníků jsem věděl, že se hejno pohybuje a krmí proti proudu. Bylo mi jasné, že jako první záběr zaznamená Zoli, zároveň mi bylo také jasné, že ten, kdo sedí nahoře má jen minimální šanci na ulovení mníka, když ten co sedí dole, zná místní poměry a tyto znalosti dokáže využít. Mníci jsou na rozdíl od všeobecného mínění rafinované ryby. Jsou učenliví, a když ulovíme některého z hejna, ostatní kolem něj to zaregistrují a rozprchnou se. Jakým směrem se vydají, zda nahoru, dolů, nebo do středu, to nevím, ale ze zkušeností vím, že většinou již nepokračují dál v krmení.
Nejjednodušším příkladem toho je, když si dva rybáři sednou vedle sebe se čtyřmi pruty a loví ve stejné vzdálenosti, tak na spodním prutu bude víc záběrů, než na ostatních třech dohromady. Vyzkoušejte to, ale nemluvím o místech, kde za celou noc proplují jeden, dva mníci, ale o místech kde se pohybují v hejnu. Při pokusu je důležité, aby všechny 4 pruty byly nahozeny do stejné vzdálenosti. Když se hejno objeví, budete překvapeni, že zatím co na spodním prutu přichází záběr co pár minutu, ostatní zůstanou téměř bez záběru. O učenlivosti mníků mluví také to, že z roka na rok se setkáváme čím dál častěji s takovými případy, kdy zatahá za nástrahu, ucítí odpor a jednoduše ji nechá tak. Dříve to nebylo obvyklé. Nástrahu polknul jako sumeček a po vytažení jsme mu háček museli dolovat až ze žaludku. Neříkám samozřejmě, že jsou je již chytrým a rafinovaným každý z nich, protože by to nebyla pravda, jisté ale je, že několik jich již mezi nimi vycítí nebezpečí, nástrahu strachujíc se o svůj život upustí a vzdálí se.
Proto, aby naše nástrahy zanechalo co nejméně ryb, oba používáme velmi dlouhé slabé návazce s průměrem 0,20mm. Návazec dlouhý kolem jednoho metru jsme potřebovali k tomu, že ryby tak mohou uplavat dva metry a přitom polykat nástrahu bez toho, aby přitom zaznamenali odpor špičky prutu. Tato délka návazce postačuje k tomu, aby nástrahu měli již dostatečně hluboko v tlamce, ale ještě ne v žaludku. Takto jsme je mohli s klidem pustit zpět a také jsme pustili všechny ryby, které jsme ulovili. Základem úspěchu Zoliho byla montáž s 60 gramovým tyrolským dřívkem a dlouhým návazcem. V průběhu lovu bych se pokoušel montáž trochu vylepšit, ale jednoduše nebylo co vylepšovat.

Použita koncová montáž
Svou metodu časem natolik zdokonalil, že na daném úseku řeky téměř při každé příležitosti je to on, kdo uloví nejvíc mníků. Základem použití tyčového olůvka je, že ho po nahození nechá proudem zakutálet do zlomu, přesně tam, kde se mníci pohybují.

Používali jsme malé kousky z karasa.
Samozřejmě k tomuto lovu nezaškodí znát, co se nachází před námi pod vodou. První záběr přišel Zolimu kolem 6 hodiny, asi o 10 minut druhý a o další čtvrthodinu třetí. Znajíc výše popsané jsem dál nečekal, protože jsem věděl, hejno za chvíli odtáhne pryč. Popadl jsem své pruty Manta Evo-X Heavy a sedl jsem si pod Zoliho, a onedlouho se mi také podařilo ulovit svého prvního mníka.

Na Dunaji používám téměř vždy pruty Manta Evo-x.

Mezitím jsem hledal správnou vzdálenost a sledoval jsem vodu, protože jsem cítil, že něco ještě musím trochu změnit, protože Zoli stejně měl víc záběrů, než já. Lov jsem zakončil dvěma kousky a Zoli vedle několika zkažených záběrů ulovil 4 kousky.

Další den jsme k vodě dorazili ještě za světla, takže jsem mohl vypozorovat, kde se proudění vody zrychluje. Toto bylo důležité proto, že tam, kde se proud stane rychlejším je na dně schod a právě v tomto zlomu velice rádi proplouvají, mimo jiné také mníci. Zaklipoval jsem oba dva mé pruty do vzdálenosti, kam proud mé 60 gramů těžké zátěže odvalil do zlomu. Prozkoumání poměrů dna a přesný lov znamenali tam moc, že se mi podařilo ulovit celkem 7 mníků, přitom jsem před Zolim uzavřel cestu a ulovil pouze 1 rybu vedle dvou zkažených záběrů.

Druhý den se mi již podařilo vyznat v poměrech přede mnou a vycítil jsem, jak je mám lovit. Tťetí noc byl Zoli ke mně hodný, a opět mi přepustil místo pod sebou, abych opět já ulovil víc ryb, vždyť on jich již v sezoně stejně ulovil hodně. Místo jsem si již natolik osvojil, že jsem již ani neklipoval vlasec a jak jsem před Zolim uzavřel cestu, vedle několika pokažených záběrech jsem ulovil celkem 8 kousků.

Mé úlovky třetí noci. (K fotografování odkládej nad povolený počet denních úlovků pouze se zvláštním povolením!)
Čtvrtý den Zoli se mnou na ně nemohl, takže jsme za mníky vyrazili ve společnosti mého kameramana, abych uskutečnil jeden z mých snů. V jednom malém videu jsem viděl Tamáse Waltera, jak ulovil mníka přívlačí. Tehdy jsem se rozhodl, že se o to pokusím také. Připravil jsem si prut s vrhací zátěží 18 gramů, s 0,08mm pletenkou a gumovými nástrahami velkými 3-5 cm. Ze břehu bych díky vzdálenosti a proudu u mníků neměl žádnou šanci, proto jsem nasedl do plovoucího zařízení. Na základě zkušeností předešlých dní jsem věděl, že hejno propluje poměrně blízko mého plovoucího zařízení. Ani jsem nemusel čekat víc než půl hodiny a přišel první záběr. Drobná guma na 15-ti gramové hlavičce právě klepla o dno, když jsem zasekl po vehementním záběru. Ulovil jsem svého prvního mníka na přívlač, kterého zanedlouho následoval další.

Můj první mník ulovený přívlačí

Mníci uloveni přívlačí byli největší

Každou rybu jsme vrátili do Dunaje

Poté jsem marně prohazoval místo další hodiny v sychravém severozápadním větru, neměl jsem již ani ťuknutí, ale již to nevadilo, protože jsem balil nesmírně šťasten a s promrzlými rukami. Možná to byla náhoda, ale na každý pád zajímavá, protože mníci uloveni přívlačí, byly mé největší ryby. První tři dny lovu mi opět potvrdili, že nejúspěšnější můžeme být tehdy, když se vyznáme v místě lovu, objevíme příležitosti a přizpůsobíme tomu náš lov. Vždy se vyplatí poslechnout a pozorovat ostatní rybáře a něco se od nich případně i naučit. Říká se: „Dobrý farář a dobrý rybář se učí do smrti“ Při těchto lovech jsem také já od Zoliho něco odpozoroval. Montáž s těžkým olůvkem ve formě dřívka později ještě jistě použiju, protože na správných místech to je výborná zbraň k ulovení ryb.

Autor: Krisztián Jankovich
Překlad: Róbert Doboš