Na břehu řeky Váh

Vodní nádrž Králová, která se nachází na Slovensku, vznikla počátkem 80. let přehrazením řeky Váh a vzedmutím její hladiny v úseku dlouhém 10 km. V nejširším bodě jsou její břehy od sebe vzdáleny 1600 metrů, v nejužší části 500 metrů od sebe. Její rozloha činí 1082 hektarů. Průměrná hloubka nádrže je 4 až 6 metrů, zatím co ve spodní části u hráze 12-13 metrů. V současné době na ní probíhá taktéž těžba štěrku na rozloze téměř 300 hektarů, zde je hloubka přesahující 15 metrů. Vodní nádrž měla v první řadě sloužit výrobě elektřiny. Nádrž je v současné době ve správě místní organizace SRZ v Galantě.

K této nádherné vodní nádrži jsem přijel začátkem září na pozvání mého dobrého kamaráda Mária Juhose na pětidenní rybářskou výpravu. Upřímně se přiznám, že mně tato ohromná voda na první pohled oslnila, ale při pohledu na tuto nádhernou vodu mi můj hostitel prozradil, že se pod hladinou nachází pokácený les, na ploše kterého se nacházejí velké kolonie slávek. Možná právě proto jsme zde téměř nepotkali žádného rybáře. Je to velmi náročný terén, žijí zde ale velice pěkní kapři. Co nás ještě v průběhu lovu ve velkém větru netěšilo, byly velké trsy vodního rostlinstva, které unášel proud po hladině, není tedy divu, že se někdy opravdu nedalo vůbec lovit.

Museli jsme nutně nalézt řešení, abychom dokázali udržet naše šňůry daleko od v korytu se nacházejících pařezů plných ostrých sláviček. Řešením nakonec bylo použití splávku subfloat, bylo ale třeba počítat také s hustou lodní dopravou, po nádrži se pohybovalo velké množství skútrů a motorových člunů a bylo potřeba se nějak vyhnout také plovoucím vodním rostlinám.
Toto vše pro nás nebylo jednoduchým úkolem.

Je zřejmé, že v takovém terénu při dodržení rozumných hranic nestačí dospět pouze k záběru, ale je třeba ryby také zdolat. Za takových podmínek by se zavážka montáží na vzdálenosti přesahující 300m mohla zdát jako nerozumná. Bójky jsem umístil ve vzdálenosti 140m, kde byla hloubka vody kolem pěti metrů a druhou ve vzdálenosti kolem 240m nad místem původního koryta řeky. Velice netrpělivě jsem očekával můj první záběr na této nádrži a mého prvního slovenského kapra. První noc se mi za těchto nelehkých podmínek podařilo ulovit pět kaprů v rozmezí, 6-12 kilogramů. Přiznám se upřímně, že jsou zdejší ryby velice bojovné a vzhledem k tomu, že zde loví velice málo rybářů, se ještě tyto ryby neměli možnost setkat se s rybářským háčkem. Mnohokrát jsem je po záběru dohonil ve vzdálenosti 50 až 100 metrů od bójky. Během denních hodin se kromě několika úlovků malých exemplářů nestalo nic zajímavého. Druhou noc se mi podařilo ulovit jednoho krasavce s váhou téměř 15 kilogramů. Můj hostitel mi řekl, že pokud zaseknu skutečně velkou rybu, dokážu to rozpoznat již podle záběru, protože se ryba nezastaví, dokud se nedostane až k bývalému korytu řeky. Máriovi se v letošním roce podařilo ulovit několik více než 20 kg vážících kaprů, ale dle jeho vyprávění zde žije několik exemplářů dosahujících váhy 25 až 30 kilogramů.

Také obsádka zde žijících dravých ryb je velmi různorodá, byl zde uloven sumec s váhou nad 90 kilogramů, candát s váhou větší než 13 kilogramů, víc než 6-ti kilový bolen. Okoun kolem 40-ti centimetrů je zde považován za průměrnou velikost. Když jsem slyšel tyto informace, rozhodl jsem se, že tuto nádrž v zimním období určitě navštívím k výpravě lovu přívlačí.

Vraťme se ale ke kaprům. V průběhu pěti zde strávených dní se mi podařilo ulovit téměř 40 kaprů. A i když se mně tentokrát opravdu kapitální exempláře vyhnuli, je to dalším důvodem, proč bych se sem měl co nejdříve vrátit.

Několik slov o zde použitých montážích. Můj hlavní vlasec měl průměr 0,40 mm, na který jsem měl navázaný šokový nástavec průměru 0,60 mm Yuki Invisible cord. Tento vlasec jsem zde použil poprvé, a jistě ne naposledy v takovýchto podmínkách! V úvahu přicházelo pouze použití olověné zátěže jako odpadávací, protože ryby se zde nesmějí při zdolávání po záseku zdržovat v blízkosti dna. Bylo zapotřebí použití 250 gramových olůvek, protože museli nést také 60 až 80 gramové subfloat splávky a bylo potřeba přitom pořádně napnout také hlavní vlasec. Když se na vlasec začali usazovat také plovoucí vodní trávy, těžké olovo bylo potřeba, aby montáž udrželo na místě. Celé to muselo být nastaveno tak, aby než by se pohnula z místa montáž, první povolila nastavená brzda navijáku. Věřte mi, zní to složitě i napsané, ne ještě v praxi, zvláště při velkém větru, nebo když k tomu ještě i vydatně prší.

Mimo jiné se mi podařilo znovu získat, naučit se a zažít něco nového. Z takových míst rybáři často prchají, ale cítím, že pro mne ještě tato ohromně velká nádrž schovává překvapení, a proto se sem co nevidět vrátím!
Autor: Tamás Csörgő
Překlad: Róbert Doboš