S Pupem jsme tentokrát zavítali na Szelidské jezero, kde s námi můžete opět zažít dobré rybaření spojené s vařením!

Zde, na Szelidskom jezeře, je neuvěřitelně rozmanitý nejen vodní svět, ale v noci se můžeme setkat i s dropy, divokou sviní, srnci, rakousko- uherským vlkem, o čem jsme se měli možnost přesvědčit na vlastní oči!
Vynořují se mi staré vzpomínky. Když jsme tu rybařili před více než 10 lety, ulovili jsme pěkné ryby, kapři, amury, a když už mluvíme o Szelidskom jezeře, jde o páté největší maďarské jezero o rozloze více než 100 hektarů a průměrnou hloubkou 3 – 4 metry. Jezero vzniklo před více než 1000 lety v době poslední doby ledové, kdy ledovec vyřezal koryto. Jeho voda je zvláštní, obsahuje sůl. Existuje legenda, podle níž bohatýr Bence tak poháněl své koně, že si poranili kopyta, proto je přinesl k jezeru, kde se napili vody a uzdravili se.

Jednou z hlavních postav našeho programu byla ryba, ale nevěnovali jsme se jen lovu. Prošli jsme okolí, přičemž jsme mimo jiné zavítali do Dunapataju, do krásné oblasti, kde se pěstuje paprika a ochutnali jsme i homokské vína. Dorazili jsme právě uprostřed vinobraní, nemohli jsme vynechat ani ochutnávku moštu, při kterém garantuji, že šlo o 100% -ní hroznovou šťávu.

Mnozí si myslí, že homokské vína nejsou tak dobré. Ale i v homokských vínech je přítomna chutná malá měkkost a svěžest, která je činí nezaměnitelnými.

Pupa se znovu snažil a připravil rybí polévku s orientální příchutí. Objevily se krevety a smíchaly jsme rybí základ a zeleninovou polévku.

Jožko Katona nám uvařil opravdové podunajské halászlé. Třeba do něj dát trochu cibule z Makó a domácí dunapatajskú papriku z okolí Kaloč. A ještě nudle … Jsou tací, kteří ho milují s nudlemi, jiní s chlebem, podle chuti. My jsme ho při této příležitosti jedli právě s těstovinami.

Na Szelidskom jezeře jsme měli možnost zúčastnit se velice zajímavých dobrodružství. Vždy se sem rádi vracíme na homokské víno a do okolí Kaloči, na území pěstování papriky.

Autor: Jozef Ács
Foto: Adam Pap a Jozef Ács